Osobní bankrot aneb jak řešit dluhovou past

Příběhy lidí, kteří se do takové situace dostanou, se navzájem podobají jako vejce vejci. Na začátku je zpravidla úvěr na věc pomíjivé hodnoty, na kterou by si rodina mohla postupně našetřit, například na dovolenou či starší auto. Najednou přijdou nečekané výdaje, delší nemoc nebo ztráta zaměstnání a následuje další úvěr. Pak už není na splátky. Když nepůjčí banka, sáhne se po půjčce na inzerát. Postupně se začne roztáčet spirála, v níž narůstají dluhy do statisíců.

Osobní bankrot je určen pro vypořádání se se spotřebitelskými úvěry, splátkovým prodejem či hotovostními půjčkami. Pokud tedy nastaly problémy se splácením hypotéky či leasingu, není pro tyto případy osobní bankrot řešením. Podle nového insolvenčního zákona může fyzická osoba (dlužník), která není podnikatelem , podat soudu na speciálním formuláři návrh na prohlášení insolvence a zároveň požádat, aby její úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen formou oddlužení . Věřitelé vyhlášení osobního bankrotu na dlužníka navrhnout nemohou. Osobní bankrot mohou vyhlásit pouze občané nebo bývalí živnostníci. Dluhy živnostníků se osobním bankrotem neřeší. Soud takovou žádost zamítne.

Za jakých podmínek a komu se oddlužení vyplatí?
Osoba podávající návrh na osobní bankrot musí doložit insolvenčnímu soudu, že není podnikatelem, a zároveň musí prokázat bezúhonnost v podobě čistého trestního rejstříku.
Soud má na výběr ze dvou možností, kterými splacení dluhů nařídí. Buď dlužník prodá majetek, nebo bude dluh splácet podle pětiletého splátkového kalendáře. Zatímco v prvním případě se jedná o rozprodání veškerého stávajícího majetku , ve druhém případě dlužníkovi majetek zůstává a naopak splácí prostřednictvím svých budoucích příjmů .

O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé, dlužník volit nemůže. Oba případy končí vymazáním dluhů a zaplacením alespoň 30 % nezajištěných závazků. Osobní bankrot je tedy určen pro dlužníky (nepodnikatele), kteří jsou schopni svým věřitelům jednorázově nebo ve splátkách po dobu nejdéle 5 let uhradit alespoň 30 procent jejich pohledávek. Po uhrazení alespoň 30 procent závazků (případně méně, pokud věřitelé souhlasí) je dlužník osvobozen od placení zbytku závazků.

O výši jednotlivých splátek rozhodne soud. Řídí se přitom pravidlem, že člověku musí zůstat částka ve výši životního minima . Teoreticky je proto možné, že příjmy převyšující životní minimum, budou z rozhodnutí soudu použity na splátky. Splátkový kalendář má ještě jednu podmínku. D lužník musí pracovat , aby měl dostatečný pravidelný příjem, z něhož může úvěr hradit. Nezaměstnaným soud splátkový kalendář nepovolí.

K nezbytným měsíčním splátkám dluhů je potřeba připočítat vždy ještě odměnu za práci insolvenčního správce, který bude nad celým pětiletým oddlužovacím procesem dohlížet. Další překážku pro dlužníka může nachystat soud, který bude žádost o oddlužení posuzovat. Podle zákona je jen na soudci, zda dlužníkovi nařídí, aby složil zálohu na insolvenční řízení. Ta může být nulová, ale i ve výši až 50 tisíc korun.

Praxe uplatňování osobního bankrotu v cizích zemích však ukazuje, že existují už i případy zneužívání . Děje se tak vyhlášením záměrného a předem plánovaného bankrotu. Například tam, kde je drahé vysokoškolské vzdělání a bývá značně obtížné jeho následné splácení. Vynalézaví jedinci pak zaplatí studentskou půjčku státu prostřednictvím vyčerpání maximálního limitu na řadě kreditních karet a následně vyhlásí osobní bankrot. Poté zbývá vydržet několik let s minimálními příjmy a dluhy jsou kompletně smazány. Lze předpokládat, že i vychytralí Češi najdou způsob, jak zákon zneužít .

Osobní finanční plán
Vyhlášení osobního bankrotu, příliš nepomůže zadluženým lidem s nízkými příjmy. Ti nemají šanci, aby mohli dodržet podmínky osobního bankrotu a v průběhu pěti let splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhů. Pokud si takový dlužník podá u soudu žádost o oddlužení, soud mu osobní bankrot nepovolí a vyhlásí na něj konkurz. To je jen přestupní stanice k exekuci. Aby žádost o oddlužení neskončila konkurzem a následnou exekucí, odborníci doporučují udělat si nejprve dobrý propočet příjmů a výdajů včetně celkové inventury všech dluhů.

Kdo se rozhoduje pro úvěr, by měl pečlivě zvážit své finanční možnosti a seznámit se s úvěrovými podmínkami . Je dobré si porovnat několik nabídek od různých institucí , a získat tak lepší orientaci o ceně úvěru . U některých společností totiž hrozí, že na poplatcích a úrocích zaplatí dlužník částku blížící se půjčené sumě.

Na dluh žije čím dál tím víc českých domácností. Počet osobních bankrotů je ovlivněn zejména mírou zadlužování domácností. V současné době již české domácnosti dluží okolo 800 mld. Kč , z toho okolo 650 mld. Kč bankovním institucím. Vzhledem k tomu, že 75 % bankovních úvěrů domácnostem tvoří úvěry na bydlení, je tempo růstu úvěrů ovlivněno také vývojem cen nemovitostí.

Osobní bankrot je skutečně krajní možností jak znovu začít. Poskytuje možnost lidem, kteří se dostali do dluhové pasti. Přestože proces oddlužení může vypadat jednoduše, není tomu tak. Ztráta veškerého majetku včetně bydlení, případně pět let života na hranici životního minima je rozhodně nezáviděníhodná situace.

A co víc? Po pěti letech finanční očisty přestane být člověk sice dlužníkem, ale cejchu osobního bankrotáře se nezbaví. Banky přiznávají, že k předchozímu osobnímu bankrotu budou přihlížet při klientově příští žádosti o půjčku.

Autor: Alexandra Rohanová